Déšť, bahno, hudba, alkohol, bezmoc, stan a ještě více bahna. Sázavafest 2006.
To je ale krásný byteček! snažím se zachránit situaci.
Loučná nad Desnou (od vašeho oblíbeného dopisovatele) - Zima je v Loučné nad Desnou dlouhá, ale příjemná. Přinášíme závěrečný komentář ze sjezdu na podprdelníku.
Jeruzalém (od naší zvláštní dopisovatelky) - Zima je v Jeruzalémě krátká, ale nepříjemná. Autobusy po Jaffa street pendlují ve vražedném tempu, před nimi, za nimi ani vedle nich nikdo nesmi stát, jinak je okamžitě zlit gejzírem špinavé vody, která se valí ulicí. Lidé se pohybují co nejblíže obchodům, co nejdále od okrajů úzkého chodníku.
Je noc. Sedím si tak na lavičce, světlo pouliční lampy spoře osvětluje knihu v mých rukách. Čtu si o tom, jak Dvojra Kriková rozrazila starému Mendelovi, svému otci, hlavu cedníkem. A pak se to stane.
Večer s člověkem, kterej si mysli, že je těžkej frajer, když je každej nalitej, a přitom je jen trapák, který neumí žít. A ještě jedna věc - přestaň už konečně dávat na mageo reklamy na tvojí bezva dedukci.
vracím se z návratů / a kdo mě přivítá?
Byla už totiž půlnoc.
Nakoupil jsem si v Amstru pár pohledů. Ale nestačil jsem je odeslat.
Krátce poté, co sebou ta mrtvola párkrát škubla, nás taxík odvezl od Stadsschouwburgu k malé hospůdce.
Tak jsem se vrátil z Amsterdamu. Říkal jsem přeci, že tam jedu, ne? Na operu. Nekrofilní.
Mnohem klidnější než divoký pátek.
Po dlouhých přípravách mě vítá prosluněné město.
Všichni jsou již zvědaví. Tak jaké to bylo? Zasvinil si svůj bílý oblek červeným vínem? Ano!
Mí čtenářové mi vždycky dobře poradili.
Ššš chr chrocht haló haló, tady hlášení.
Na promítání Les petits faons attaquent si někdo zapomněl bundu. Komu je zima, nechť se přihlásí.
Jako ostatně vždy
Bylo půl druhé v noci, čekal jsem na zastávce na noční jedenapadesátku. Přijelo auto, vylezl z něj chlap, vyndal štafle, odmontoval ze sloupku číslo 51, strhnul jízdní řád a odjel. Posmutněl jsem a zabořil ruce hlouběji do kapes.
Možná k smíchu, možná k pláči.
31. prosince 2004