Patří mu plácek vedle kostela. Všechno je správně - je celý v leskle bílým vohozu, na nohou najky, na rukou prsteny, kolem krku masivní řetězy. Dokonce i čepice mu k tomu všemu ladí. Je mu -náct a mohl by tady tomu šéfovat.
Nezaměnitelná lokální postavička.
Ale občas si nemůžu pomoct.
Dokud jsem nesportoval, byl jsem zdráv!
Mám slabé nohy.
To musím zvládnout sám, na to snad sílu mám - Musíš, Karle, musíš, ty to zvládneš!
Nemám o kolečko víc.
Koupil jsem si stopky.
Nastal čas čekání, nastal čas loučení.
Sobota, neděle, pondělí a konec.
Vášeň pro precizní tajmink.
To by mě opravdu zajímalo, kdo ten plyn pustil.
Včera jsem nemohl běžet, protože autobus č. 30 tu nejezdí, a co bych dělal s Mamedovo dobrou pověstí?
Nůůda.
Rány se zacelily, paty se zocelily. Ku startu, ku startu - to volání přírody nelze mi přeslechnouti.
Slow up, baby, slow up.
Snídaně, jakých už nebude.
Kdy zavřel bratříček vrátka, to byl jeden z restů. Jsou i další, strašlivější, třeba ten z obléhaného Stalingradu. Načrtnu si schéma, udělám pár výpisků, krátkou recherchi, a uložím na nepřehlédnutélné místo.
Then plainly know my heart's dear love is set on the fair daughter of rich Capulet.
Tak si to shrňme.