Eva Olmerová

Jdou, léta jdou

Jdou, léta jdou
jdou, trochu našedlá jsou
tady stál
z doků rváč
taxikář
s tváří neholenou

Zná zadní dvůr
zná Edith písně v G dur
bliká tmou
on to ví
vést ji smí
štěstím unavenou

Už mu zamával stín
dnes je bledá, chce spát
z pachů laciných vín
jde se k volantu hřát

To je troška mých snů
tady Edith a já
za pár nocí a dnů
zná víc než věda zná

Jdou, léta jdou
tvou duši na Olymp zvou
jsi můj pláč
kde jsem já
taxikář
s brzdou povolenou

Jdou, léta jdou
tvůj život, Edith, byl hrou
snad i já
snad i znám
její snář
život na kolenou