Eva Olmerová

Konec století

Jako stromy dál stojí, i když opadaj
jako břeh, co má už svojí vodu přes okraj
jako potok dál plyne konec století
mlčky zapnem dlaň, jen jednou, dvakrát, potřetí

	Jako starej pán zvedám nohy na schodech
	kde jsi ztratil hůl, má leda nemoc, bídu, pech
	stejně doma stavím všemu světu hráz
	televize má svý vize, zejtra bude snáz

Už je tu na dosah slavnej konec století
tak si, holka, spočti, co nám ještě zbývá
	z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí
	jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá

	Proč si nechat dál hlavou valit cizí šeď
	chodit světem vážnejch konců, nějak neslyšet
ten zvuk, co se nám tají někde pod žebrem
přece všechno má svůj smysl, dokud nezhebnem

	Už je tu na dosah slavnej konec století
	tak si spočti, holka, co nám ještě zbývá
z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí
jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá

Už je tu na dosah slavnej konec století
tak si, holka, spočti, co nám ještě zbývá
z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí
jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá