Putování po Mé vlasti

Blaník

Jsme pod Blaníkem. A z hory ozývá se temné dunění – že by zas rytíři krátili svůj čas hrou v kuželky? Však někde musí být do hory vchod...

A tu jej máme! Leč příliš velký je, nemožno s ním hnout, jen se na něj zavěsit... Možno do něj kopat, tlačit všemožně – nepohne se ani o kousek. Tak pověst nelhala!

(zpět na Putování)