Putování po Mé vlasti

Bedřich Smetana
Má vlast

I.	Vyšehrad	(1874)
II.	Vltava	(1874)
III.	Šárka	(1875)
IV.	Z českých luhů a hájů	(1875)
V.	Tábor	(1878)
VI.	Blaník	(1879)

Bedřich Smetana napsal cyklus symfonických básní Má vlast v letech 1874 - 1879. Každá z šesti skladeb se nějakým způsobem váže k určitému místu v Čechách. Nebylo proto těžké uskutečnit v roce 2002, tedy přesně 123 let po dokončení celého cyklu, Putování po Mé vlasti: navštívit všechna ta místa, zavzpomínat na Bedřicha, zanotovat si pár taktů a sehrát si pár scének.

Tato stránka je průvodcem po Putování ve fotografiích. Pro informace o jednotlivých větách klikejte na obrázky.

Má vlast

	Lento. Largo maestoso – Grandioso – Allegro vivo ma non agitato – Lento ma non troppo – Largamente Harfy věštců začnou; zpěv věštcův o dějích na Vyšehradě, o slávě, lesku, turnajích, bojích, až konečně úpadku a zříceninách. Skladba končí v elegickém tónu...
	Allegro comodo, non agitato Skladba líčí běh Vltavy, začínaje od prvních obou praménků, chladná a teplá Vltava, spojení potůčků do jednoho proudu, pak tok Vltavy v hájích a po lučinách, krajinami, kde se zrovna slaví veselé hody; při noční záři luny rej rusalek; na blízkých skalách vypínají se pyšné hrady, zámy a zříceniny; Vltava víří v proudech Svatojánských; teče v širokém toku dále ku Praze, Vyšehrad se objeví, konečně mizí v dálce v majestátním toku svém v Labi.
	Allegro con fuoco, ma non agitato – Piu moderato assai – Moderato, ma con calore – Adagio. Moderato – Molto vivo V této skladbě se nemíní krajina, nýbrž děj, bájka o dívce Šárce. Skladba počne líčením rozzuřené dívky, jež pomstu přísahá za nevěrnost milence svého celému mužskému pokolení. Zdáli je slyšet příchod Ctirada s jeho zbrojnoši... Zaslechnou nářek (ač lstivý) přivázané dívky u stromu – při pohledu obdivuje Ctirad krásu její, zahoří milostnými city pro ni, osvobodí ji, ona připraveným nápojem obveselí a opojí jak Ctirada, tak zbrojnoše až – k spánku. Na dané znamení lesním rohem, které v dálce ukryté dívky zodpoví, vyhrnou se tyto ku krvavému činu – hrůza všeobecného vraždění, vzteklost nasycené pomsty Šárky – toť konec skladby.
	Molto moderato – Allegro poco vivo, ma non troppo – Presto Tuť všeobecné kreslení citů při pohledu na českou zem. Ze všech stran tu zazní zpěv pln vroucnosti... Každý může ze skladby té si vykreslit, co mu libo...
	Lento – Molto vivace – Lento maestoso Motto: "Kdož jste boží bojovníci!" Z této velebné písně pozůstává celá stavba skladby. V sídle hlavním – v Táboře – zazněl tento zpěv zajisté nejmohutněji a nejčastěji. Skladba líčí též pevnou vůli, vítězné boje, stálost a vytrvalost a tvrdošíjnou neústupnost... a nezlomnost povahy husitův.
	Allegro moderato – Andante non troppo – Piu allegro, ma non molto – Tempo di marcia – Largamente maestoso – Piu vivo Jest pokračováním předešlé skladby Tábor. Po přemožení reků husitských skryli se tito v Blaníku a čekají v těžkém spánku na okamžik, kde vlasti mají přijíti na pomoc. Tedy ty samé motivy jako v Táboře... Na podkladě této melodie (tohoto husitského principu) se vyvine vzkříšení národa českého, budoucí štěstí a sláva!, kterým vítězným hymnusem v podobě pochodu skončí skladba a tak celá řada symfonických básní "Vlast"...

(ze Smetanova Krátkého nástinu obsahu symfonických básní)

Bonusy

	Lentilko roztomiloso Při průchodu Táborem objeveno bylo jest doupě lentilek všemožně se maskujících.
	Moderato kozickae – Tempo di bylozravcia V toulkách krajem českým přenádherným též zvířena byla spatřena.
	Ludmiloso photographico Autorka všech fotografií též byla zvěčněna.