Nedělní chvilka volna

Nedělní chvilka volna mě zavedla do kavárny, před níž jsem jako malá holka večer co večer stála za oknem a dívala se přes sklo, vychutnávajíc to teplo lidských úsměvů a gest, doprovázené tóny houslí, které mě tak pohádkově hřály.

Starý cikán na housle hrál a duše hostů hřál měl v očích jas černých lilií co radost světa ihned nalijí

Každý z hostů jej vínem hřál jen aby stále hrál v opěradlech těch prastarých židlí to dávné teplo dlí

Starý cikán, všech kouzel král jen smutek v houslích spal tóny houslí něžně hojil co ti život někdy smutně rozlil

Starý cikán na housle hrál a duši hostů hřál teď tu místo cikána jen hluchý jukebox stál

Starý cikán, všech kouzel král jen smutek v houslích spal tóny houslí něžně hojil co ti život někdy smutně rozlil

Starý cikán na housle hrál a duši hostů hřál teď tu místo cikána jen hluchý jukebox stál