výuka
22.11.2005
4. přednáška (2. 11. 2005)
Odvozování dělíme na praktické (směrem k akcím) a teoretické (směrem k domněnkám), jde nám o praktické, které dělíme na úvahu (rozhodnutí, jakého stavu chceme dosáhnout) a plánování (jak toho dosáhnout). Výstupem úvah jsou záměry (intence).
Záměry kladou problémy, agenti hledají způsoby řešení.
Agenti věří, že jejich záměry jsou možné, neveří, že by jich nebylo možné dosáhnout (jinak by nebylo racionální si je osvojit) a za jsitých podmínek i věří, že svých záměrů dosáhnou. Podstatné je, jak často ověřovat platnost těchto tvrzení.
Plánování: Dáme agentovi reprezentaci cíle (záměru), reprezentaci možných akcí a reprezentaci prostředí. Jeho úkolem je vygenerovat cestu (posloupnost akcí) k cíli.
Příklad: Blocks World.
Uvažování a plánování ale není okamžité, mohu dojít k plánu, který byl optimální na začátku uvažování, ale teď už není.
Strategie výběru: Slepá (neupustí od záměru, dokud neuvěří, že jej bylo dosaženo), prostá (neupustí od záměru, dokud neuvěří, že jej bylo dosaženo nebo že jej není možné dosáhnout), otevřená (udržuje záměr, dokud věří, že je možné jej dosáhnout).
Pracujeme s množinami B, D, I — domněnky (co si agent myslí o světě), touhy (co by chtěl dělat, ale nepodniká pro to žádné akce) a záměry.
Čtení
STRIPS: popis, reprezentace
