výuka

11. přednáška (21. prosince 2005)

Clarkův daňový mechanismus při hlasování: Každý agent uvede pro každý cíl svůj prospěch. Vítězný cíl se vybírá podle sociálního blaha, agenti pak platí daň (tím větší, čím víc jejich prospěch ovlivnil sociální blaho). Pokud má každý agent kvayilineární strategie, je při použtí Clarkova mechanismu dominantní strategií mluvit pravdu (tj. uvádět svůj skutečný prospěch). Problémy: koalice, vyrovnaný rozpočet.

Vyjednávání: vyjednávací množina, protokol jako funkce vyjednávací historie, strategie agentů, pravidlo dohody. Při cestě k dohodě si agenti počítají ceny a zisky. Podstatné jsou individuálně racionální pareto optimální dohody ("čtvrtkružnice").

Monotónní ústupkový protokol: Dva agenti podávají simultálně své návrhy. Shoda nastává v okamžiku, kdy návrh druhého není pro prvního horší než jeho vlastní návrh (nebo naopak). V dalších kolech se mohou návrhy jen sbližovat nebo zůstat totožné. Pokud v jednom kole ani jeden agent neustoupil, vyjednáváí končí neúspěšně.

Zeuthenova strategie: Při vyjednávání propočítáváme rizika agentů (kolik ztratí, když akceptuje dohodu, kolik ztratí, když nedojde k dohodě). Čím delší je vyjednávání, tím menší je ochota riskovat. Kro v daném kole méně riskuje, měl by ustoupit, ale pouze tak, aby se riziko převážilo na druhého agenta.

Čtení

Negotiation