Ach,
ta česká pole, ty české návsi! V dálce kostelíček klinká, šafářovic Andulka
schovává husy do ječmene, a toho ptactva nebeského! Kolkolem jen zpěv a
jásot a radost a vítání jara... V té bujaré náladě si nevšimneme zlého syčení
a již nás husy vyštípávají - kam se ukrýt? Kde jsou ty slibované háje?
Pak
je nalezneme - a v hájích té vůně, té melancholie! Toť přeci s konečnou
metra trasy C zcela nesrovnatelné. Jen spočinout na chvilku na mechu, odpočinout
si, zaposlouchat se do hlasů lesa. Lákat klášťata a pak nešťastně spadnout
do mraveniště... Co les, to jiné dobrodružství!