Ach, ta česká pole, ty české návsi! V dálce kostelíček klinká, šafářovic Andulka schovává husy do ječmene, a toho ptactva nebeského! Kolkolem jen zpěv a jásot a radost a vítání jara... V té bujaré náladě si nevšimneme zlého syčení a již nás husy vyštípávají - kam se ukrýt? Kde jsou ty slibované háje?
Pak je nalezneme - a v hájích té vůně, té melancholie! Toť přeci s konečnou metra trasy C zcela nesrovnatelné. Jen spočinout na chvilku na mechu, odpočinout si, zaposlouchat se do hlasů lesa. Lákat klášťata a pak nešťastně spadnout do mraveniště... Co les, to jiné dobrodružství!