Pohádka

Pohádka O Jeníčkovi a Mařence (a atomové elektrárně)

Jednou šli Jeníček s Mařenkou za svým tatínkem do atomové elektrárny. Cestou však zabloudili mezi stožáry a telegrafními sloupy. Mařenka se dala do pláče, ale Jeníček ji utěšoval: “Mám ve škole jedničku ze šplhu, vylezu na sloup a rozhlédnu se, jestli neuvidím v dálce záblesk laserového paprsku.”

A tak se stalo. Jeníček vylezl na sloup a vidí: V dálce se třepotá rubínové světélko. Slezl ze stožáru a povídá Mařence: “Pod azimutem 128° se v dálce nachází zdroj laserového paprsku.”

Šli a šli a šli, až došli na mýtinu mezi stožáry. Ve středu paloučku stála elektronická chaloupka. Celá byla pokryta tranzistory, mikroprocesory, svítivými diodami a v dřevníku byly složeny floppy disky. Mařenka povídá Jeníčkovi: “Koukej, to se nám může hodit v našem počítačovém klubu.” Ale Jeníček už vlezl na střechu, která je celá z plošných spojů, trhá destičky a hází je dolů Mařence.

Tu svítivé diody zablikají a z chaloupky leze stará babka s elektronickou kočkou na rameni, walkmanem v kapse a sluchátky na uších. A hned se ptá: “Kdo mi to tu loupe plošné spoje?!” “To nic, babičko, to jenom sluneční větříček taví střechu,” ozve se Mařenka. Jeníček zatím rychle z okenic loupe odpory R 124/1 a strká je do kapes.

Najednou se babka vykloní z okna a čapne Jeníčka i s Mařenkou. A šup s nimi dovnitř. Zavřela je do skladiště uranových palivových článků pro pohon reaktoru. Tam je vykrmovala výživnými vitamínovými koncentráty. Atomové záření podporuje trávení a tvorbu tukových buněk, a tak Jeníček i Mařenka pěkně přibývali na váze.

Jednou babka přinesla laserovou pistoli a řízla Jeníčka do prstu. Potom povídá: “Jsi už pěkně vykrmený, a proto si tě upeču i s Mařenkou v atomovém reaktoru.” Vysílačkou přivolala velkou jezdící lopatu. Ale Jeníček řekl: “Jenže já nevím, jak se na takovou lopatu sedá, tak kdybyste nám to, babičko, mohla ukázat.” Babka se sedla na lopatu, Mařenka ji přidržela a Jeníček, školený v elektronickém kroužku, nasměroval lopatu i s babkou rovnou do atomové pece.

Potom Jeníček a Mařenka dotrhali tranzistory, přibrali pár diod i nějaký ten floppy disk, a když se vraceli, potkali dispečera v modrém Toledu, který jim ukázal cestu za tatínkem.

Jiří Macháček

Dodatek

Profesorem Macháčkem nám bylo vytknuto, že uveřejněná pohádka je příliš moderní na to, aby ji mohl číst svému synovi a vyhnul se přitom dotěrným dotazům typu: "A tati, co je to tranzistor?". Proto přinášíme malý rejstřík problémových slov a k nim také případné ekvivalenty, které se dají bez problémů použít místo původních slov:

azimut 128° - přibližně asi tímhle směrem

buňka, tuková, její tvorba - tlustý, na prsty, tři

dioda, svítivá - poleva, citrónová

dispečer, v Toledu, modrém - víla, dobrá, v závoji, bílém

elektrárna, atomová - les, hluboký (k tatínkovi nutno doplnit dřevorubce)

elektronická (chaloupka) - perníková

elektronická (kočka) - stará, černá, velká

floppy disk - oplatky Opavia, zlaté

koncentrát, vitamínový - čokoláda, mléčná, s oříšky

lopata, velká, jezdící - lopata, velká, nejezdící

mikroprocesor - cukr

odpor R 124/1 - buchta, tvarohová

paprsek, laserový - světlo, mihotavé, z petrolejky, louče (u vyspělejších jedinců možno použít žárovku)

pec, atomová - pec, vyhřátá

pistole, laserová - pravděpodobně pouze historická neznalost, možno nahradit kulometem

počítačový, elektronický (klub, kroužek) - kuchařský

pro pohon reaktoru - raději vynechat, jinak možnost kolize s původním ponechaným textem

přivolala, vysílačkou - došla si, pro

reaktor, atomový - pec, vysoká

skladiště pro článek, palivový, uranový - chlívek pro prase, špinavé, páchnoucí

sloup, telegrafní - borovice, vysoká

spoj, plošný - perník, pardubický

stožár - smrk

tranzistor - perník

větříček, sluneční - větříček, foukáček

walkman, se sluchátky - mělo by být známo, případně ukázat, princip pro jistotu nevysvětlovat

záření, atomové - prostředí, zdravé

Petr Olmer