Zeuthenova strategie: Při vyjednávání propočítáváme rizika agentů (kolik ztratí, když akceptuje dohodu, kolik ztratí, když nedojde k dohodě). Čím delší je vyjednávání, tím menší je ochota riskovat. Kdo v daném kole méně riskuje, měl by ustoupit, ale pouze tak, aby se riziko převážilo na druhého agenta.
Hlasování je mechanismus, ve kterém agenti předají své vstupy a jehož výsledek je závazný pro všechny. Agenti mají preferenční uspořádání na možných výstupech V (asymetrické, tranzitivní). Výstupem by mělo být uspořádání nad V, které splňuje šest podmínek.
1. Existuje pro všechny možné vstupy.
2. Je definováno pro každé dva prvky z V.
3. Je asymetrické a tranzitivní.
4. Je stabilní.
5. Není závislé na nepodstatných změnách preferencí agentů.
6. Není diktátorské.
Takové uspořádání neexistuje. Obvykle se vynechávají podmínky 1, 3 a 5.
Protokol může být jednokrokový či vícekrokový (postupné hlasování) a může počítat s neupřímnými i upřímnými agenty (jejich preference odpovídají skutečnosti). Každý protokol, který umí implementovat funkci v nějaké rovnováze (dominanci, Nash, ...), lze převést na jednokrokový upřímný protokol v této rovnováze. Jestliže je však funkce upřímně implementovatelná v rovnováze dominantních strategií (a neklademe žádná omezení na preference agentů a počet výstupů je alespoň tři), jde o diktátorský protokol.
Obrana: Náhodný výběr, velká výpočetní složitost neupřímnosti, Clarkův daňový mechanismus.
Pluralitní hlasování: Všechny možné výstupy soupeží najednou. Binární hlasování: Vybírá se lepší vždy ze dvou možných výstupů (pavouk) — záleží na uspořádání výstupů.
Bordův protokol: Prvky preferencí agentů ohodnotíme sestupně přirozenými čísly (poslední má 1 bod), a sečteme sumy přes všechny agenty.
Typy aukcí: jedno či více kolová, první či druhá nabídka, otevřená či uzavřená, stoupající či klesající.