Nejčastější chybou, pokud pominu ty úplně prázdné či přeškrtané stránky, byla asi nesrozumitelnost. Stránka popsaná formulemi, s vykřičníky a šipkami odnikud nikam, bez vysvětlení, jestli jde o posloupnost formulí v důkazu, formule ekvivalentní či ze sebe vyplývající, nebo třeba jenom soupis axiomů pro pozdější využití.
Další chybou byly důkazy naučené nazpaměť, bohužel s drobnými vadami na kráse. Je-li A_1, A_2, ..., A_n důkaz formule B z T, A, těžko z něj triviálně odvodím důkaz formule A -> A_0 z T. A je-li formule A v důkazu odvozena pomocí pravidla modus ponens ze dvou předchozích formulí B a C, těžko lze prohlásit, že búno A má tvar B -> C. A ještě hůře se z toho staví důkaz věty o dedukci.
V predikátové logice bylo častou chybou úplné vynechání uzávěru, a to už v definici úplné teorie. Od špatné definice se pak už bohužel odvíjely i další špatné výsledky. Korektní řešení některého z predikátových příkladů jsem nenašel ani jedno; přitom většinou šlo o úvahu, kterou lze napsat na dva řádky.