Eva Olmerová

Konec století

Jako stromy dál stojí, i když opadaj jako břeh, co má už svojí vodu přes okraj jako potok dál plyne konec století mlčky zapnem dlaň, jen jednou, dvakrát, potřetí

  Jako starej pán zvedám nohy na schodech   kde jsi ztratil hůl, má leda nemoc, bídu, pech   stejně doma stavím všemu světu hráz   televize má svý vize, zejtra bude snáz

Už je tu na dosah slavnej konec století tak si, holka, spočti, co nám ještě zbývá   z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí   jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá

  Proč si nechat dál hlavou valit cizí šeď   chodit světem vážnejch konců, nějak neslyšet ten zvuk, co se nám tají někde pod žebrem přece všechno má svůj smysl, dokud nezhebnem

  Už je tu na dosah slavnej konec století   tak si spočti, holka, co nám ještě zbývá z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá

Už je tu na dosah slavnej konec století tak si, holka, spočti, co nám ještě zbývá z dlaně ti hubenej vrabec zase uletí jen se netrap, nikdo ti to nezazlívá

Píseň je na deskách